Neumím číst !
A jak bych taky mohla, když mi sotva uplynul první rok. A přesto, tady mezi těmi mohutnými zdmi jsem četla ! Četla jsem příběhy ukryté již před staletími do kamenů . Nebyly to příběhy veselé, ale byly ze života. A kdo ví...Možná že byly veselejší než ty, co čekají nás. Svět se mění a ty příběhy znovu ožívají v jiných kulisách a v jiném čase. Snad mi Bůh dá sílu rozlišovat mezi dobrem a zlem a dá mi kompas, co mne bezpečně provede labyrintem žití a taky přístav, kde se budu moci skrýt před bouřemi světa...
Neboj se má milá temných příběhů, má ruka tě bezpečně povede nástrahami žití, než dospěješ a mávneš svými křídly, vstříc svým snů. A na tu dlouhou cestu ti chci dát tři dary: Dar soucitu, dar moudrosti a dar svobody. Co víc ? Neboj se, než tvá loď vpluje z klidných vod řeky do bouřlivých vod oceánu budeš připravena...
Slyším flétnu a bubny znít - slyš, v těch kamenech ty příběhy znovu ožívají. Držíš mne pevně a nepouštíš a já už se nemusím bát - už mám svůj bezpečný přístav...
...
...
...
...
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.