Chtěl bych napsat báseň,
takovou tu dokonalou, co levituje
vesmírem.
Však jedno slovo sráží druhé k zemi,
to mu schází múza - hrůza...
vesmírem.
Však jedno slovo sráží druhé k zemi,
to mu schází múza - hrůza...
A chtěl bych jednou vyfotit i prázdno,
takové to prázdno, co tě svým tichem
omráčí.
takové to prázdno, co tě svým tichem
omráčí.
Tak do prázdna ostřím, ono však stále
rozmazané - nepoznané...
rozmazané - nepoznané...
A chtěl bych taky cítit lásku,
takovou tu opravdickou, co bez ní už
nelze žít.
takovou tu opravdickou, co bez ní už
nelze žít.
A tak ji hledám, dokud však dýchám,
nic než sněni - není...
nic než sněni - není...
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.