Když jsem tak opatrně nakouk do složky s fotkama z dovolené, drobet se mi zatočila hlava. Než se tedy prohrabu tím množstvím obrázků, potrvá to pěkně dlouho a tak sem si řek, že si dám čas a nakouknu taky na blog, co je tu novýho a jak se tu ty nový fotky budou vyjímat a ejhle, zůstal tu jeden rozdělanej a opuštěnej ještě z předdovolenkovýho času a páč, jak už jsem psal, člověk se ani nemusí táhnout kus světa, aby našel skrytý poklady, předkládám vám ho tak jak jsem ho našel, v nezměněnej podobě. Ať to totiž vemete horem nebo dolem a zprava nebo z leva, ať odjedete stovky nebo tisíce kilometrů, krásnější místo než je Šumava prostě nenajdete. Ne, nejsou tu honosné katedrály a dopolední mořský příliv, neuvidíte zde nádherné viadukty, klenoucí se v mohutných obloucích nad údolími. Ten kraj je jiný, chybí mu ta velikost a honosnost. Ale i ve svých malých střípcích maloměstských kostelů, úmrlčích prken, kohoutích křížů a roubených chalup s šindelovými střechami, ve střípcích zabalených do peřin z ranních mlh a slunečních paprsků, je mé duši ten kraj mnohem, mnohem blížší...
Voní totiž domovem !
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.