Prášilský potok - místo kde se setkává včerejšek se zítřkem, poslední povzdech zimy s prvním nadechnutím jara, tichý šumot stromů s hukotem peřejí, místo věčného klidu ve věčně neklidné dimenzi času. Slova jen těžko vystihnou ty okamžiky, pohledy, záblesky slunce v zrcadle stále rozechvělé hladiny...
A tak přijměte pozvání, pozvání k tomu nedokonalému zobrazení pocitů, okamžiků, chvil...
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.