Naslouchej tichu dávno ztracených příběhů,
Každá z těch věcí měla svůj osud,
svůj život, a budeš -li pozorně naslouchat uslyšíš,
jak k tobě šeptají tichou řečí dávno ztracených duší ...
Budou k tobě promlouvat tou řečí ticha,
a ty jim budeš naslouchat.
Naslouchat, abys spolu s nimi oslavil
konec starých časů ...
...
Smím prosit madam ?
Jistě sire, bude mi ctí ...
A cože jste celá v černém ?
Ta černá ke mně tak nějak patří a vy,
vybral jste si mne ...
Vybral jsem si vás ?
Ano, pro váš poslední tanec ...
Tanec se smrtí ...
Ta tvá připomínka pomíjivosti všeho je úžasná, ale moc smutná. Jsem až nešťastná, když si lidé neváží práce jiných, odkazu minulosti, když ničí staré domy, boří pomníky, vyměňují za každou cenu staré za nové. Vím, že nejde vše zachránit, ale tohle je kruté vandalství. Krásně jsi to ukázal.
OdpovědětVymazatDěkuju moc Lado a přeju krásné podzimní dny ! 🏵️🍀🙋
OdpovědětVymazat