Ariel...(malá mořská víla)

Zbloudilá víla nad hladinou

osedlá vlnu a letí s ní k obzoru 

pod nebem podobným modrému mramoru

doufá jen že lásky nepominou...

Rozčeří hladinu obrazy hvězd

když z hůry do hlubin mlčky se dívají
zářivé Perseidy oblohou padají

ona k těm oblakům touží se vznést...

Chtěla by dotknout se pobřežních skal

s vlnou se rozplynout v oblázcích na pláži

rozstříklá do kapek v duhové vitráži

to jak se v hlubině Poseidon smál...

Ve snu je ukryta obrovská síla

proniká k podstatě až někam do duše

srdce se tetelí ve šťastné předtuše

že jednou splní se to o čem snila...