Když vás cizí, postarší muž z ničehož nic osloví na ulici, je to docela zvláštní, ale stává se to. Když vám ale pak, vidíc na vašem krku foťák, nabídne focení v soukromí svého domu je to víc než vzácné...(pravda, i trochu podezřelé;) Nicméně kdo neriskuje může o něco vzácného přijít a tak jsem neodmítnul. Vešli jsme do mázhausu domu v úzké ulici za náměstím a on mi ukázal fresku jež v poodkrytém fragmentu, utopeném pod pěti centimetry omítky, jež ji na desetiletí či spíše staletí poskytla úkryt, zdobila stěnu místnosti. Procházejíc pak dál centrem města, jež stále ještě sevřeno v jednom ze dvou kruhů hradeb, střežilo ve středověku tak frekventovanou Zlatou stezku, hledal jsem, majíc dosti času, nezvyklé úhly pohledu na tu v obrazech a sochách zakonzervovanou historii...
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.