čtvrtek 30. srpna 2018

Čokoláda... (chocolate)

Jsem jako hnědá čokoláda
z kraje snad hořkej jsem
však má mě ráda, 
ta nejkrásnější holka z ulice

snad trochu prošlej těžko říci
však sladký srdce kameníci
vytesali mi do hrudi
v kámen co hřeje, nestudí

den po dni zvolna touhou žije
pocitům vládne anarchie
a kdo se vůbec nestydí
ten ochutná a nevidí

jak tvář mi zvolna mění vrásky
a odpovědi na otázky
co bude dnes a zítra zas
to ukáže jen čas



...



úterý 28. srpna 2018

Corfu - vnitrozem... (inland)

Vyrazíte-li se mnou na dovolenou kamkoliv, nepočítejte s tím, že se budeme příliš placatit na pláži. Tak to u mne prostě nefunguje, pokud to jenom trochu jde, vyhýbám se i profláknutým destinacím plných lidí, mám rád klid, historii a mlčenlivé stopy co v kraji zanechala. Už při minulé návštěvě Corfu jsem si všiml na kopci vysokém 550 m.n.m , zhruba ve středu ostrova, velkého kulatého radaru, viditelného  z centrální části téměř odevšad a sloužícího, jak jsem později zjistil, pro středisko letového provozu na letišti v Kerkyře. Když jsem se po tom trochu pídil, zjistil jsem, že tam nevede žádná z hlavních silnic, jen ouzká cesta z Makraty, plná serpentin. Cestou zpět jsem objevil další cestu, tentokráte do vesnice Ano Garouna. Plán nebyl vcelku žádnej, jen se dohrabat k tomu radaru. Když jsem pak trochu detailně prostudoval mapu (mapy našeho Seznamu jsou v tomto ohledu bez konkurence) uviděl jsem, že blízko radaru je i vyhlídka. Radar sám o sobě je obehnán plotem a zamknutou bránou, takže přímo u něj nic moc k vidění není, ale ta vyhlídka o malý kousek níž, ta věru stála zato. Chcete-li mít střední a severní část ostrova Corfu, včetně východního i západního pobřeží a celé hlavní město Kerkyru před sebou jak na dlani, nenajdete, snad jen s vyjímkou téměř dvojnásobně vysoké, nejvyšší hory ostrova Pantokratoru, viditelné z tohoto místa na severním obzoru,  lepší místo...
Další z velkých lákadel jsou pak Angelo Castro, což je zřícenina byzantského hradu s první zmínkou z roku 1272, postaveném na vysokém útesu přímo nad mořem, na západním pobřeží, severně od Paleokasritsi a zřícenina další z byzantských pevností, Gardiky, ležící paradoxně v údolí mezi kopci na jihu ostrova nedaleko jezera Corrision, jež je od moře odděleno jen úzkým pásem písečných dun. Další ze zajímavostí, uchráněná hromadného turismu je pak Cave Gardiky, což je menší, krápníková jeskyně s nádherným výhledem na ruiny stejnojmenné pevnosti a část západního pobřeží.


Výhled z Cave Gardiky ...




Téměř celý ostrov je porostlý olivovými lesy...








Výhledy z kopce u Ano Garuna jen pár stovek metrů od radaru. Vpravo Kerkyra s letištěm, zálivem a starou a novou pevností, na obzoru pak nevyšší hora ostrova Pantokrator s klášterem na vrcholu...








Obrazy v kapli na Angelo Castru...








Angelo Castro - zřícenina nebeského hradu...






Byzantská pevnost Gardiky...












Krasová výzdoba Cave Gardiky...







...



čtvrtek 23. srpna 2018

Corfu - ranvej ... (runway)


Mezinárodní letiště Ioannis Kapodistrias na Corfu patří svou ranvejí o délce pouhých 2375 metrů k letištím, s nejkratší přistávací dráhou v Evropě. Přistání je zde navíc komplikované z jihu mořskou hladinou a ze severu horou Pantokrator, takže letadla mohou přistávat jen ve směru od moře. Přesto zde v sezóně přistávají denně, krom malých letadel, desítky Airbusů a Boeingů. Zajímavostí je lávka pro pěší přes záliv, jež leží téměř u samého začátku ranveje a letadla nad ní tudíž přelétají nezvykle nízko. (Škoda jen nedostatku času pro focení na tomto místě, snad příště ;))
První z pohledů se vám naskytne po setmění v letovisku  Barbati, na východním pobřeží ostrova. Každých 20-30 minut uvidíte vysoko na  obloze bod, který tak jak se letadlo přiblížuje k ranveji, klesá a mění úhel, stává se výraznějším, až reflektory letadla v jednom okamžiku osvětlují pruhem světla téměř celý záliv mezi Kerkyrou  a Barbati.
(Jen pro srovnání nejdelší ranvej letiště Václava Havla v pražské Ruzyni má délku 3715 m.)









...




pondělí 20. srpna 2018

Corfu - Pláž... (Beach)

Tedy abych hnedle na začátku uvedl věci na pravou míru, prohlašuji, že nejsem žádnej plážovej povaleč ! Faktem ale zůstává, že když už se v tom středomořským teritoriu a zvláště pak na ostrově pohybujete, plážím a moři se prostě nevyhnete a když k tomu připočtete to horko (mimochodem o dobrých pět stupňů nižší než tou dobou vládlo v Čechách a na Moravě) a taky fakt, že hodně rád plavu, šnorchluju a potápím se (k vůli potápěčským brejlím jsem se musel po hromadě let dokonce úplně oholit), je jasný, že sem tam nějakou pláž jsem v ranních či večerních hodinách navštívil. Když se pak cachtáte v tom móři, co vás nadnáší tak, že se na hladině nemusíte vůbec hnout, natož pak plavat, zjistíte, že je to vlastně docela fajn. O tom, že má pobřeží svá specifická kouzelná zákoutí, netřeba hovořit. Jak už jsem ale psal, velké množství lidu příliš nemusím a tak jsem se zcela logicky vyhýbal velkým městským plážím a vyhledával spíše ty menší, hůře dostupné, ale o to kouzelnější. Majstrštik se mi v tomto směru povedl na dvou kouzelných zátokách v Afionas na západním pobřeží ostrova Corfu. Z ničeho nic začalo cestou dolů bouřit a pršet a já zcela spontánně sáhl do svýho báglíku se stálou Šumavskou  výbavou pro svý pláštěnkový pončo, co se pod něj vejdu já i s batožinou a na těch dvou kilometrech, na ouzké kamenité ztezce, jsem, vypadajíc mezi tou vyletněnou mládeží nejspíše jako exot, postupně minul dobrou dvacítku těch plážových povalečů, kteří před tou bouřkou zbaběle prchali, abych se pak úplně dole, pominu-li jednu zamilovanou dvojici tulící se k sobě v malé jeskyňce, ocitnul úplně sám. Ještě než přestalo pršet svlékl jsem se, nasadil si ten šnorchl a brýle a spývajíc s hladinou, ne nepodoben vorvani, pozorujíc čilý život pod hladinou, vychutnával jsem si tu masáž, co mi déšť vyťukával na zádech. Bóží !!! Po půl hodině déšť ustal, nebe se vyčistilo a já, na pláži už zcela sám, prozkoumával dál zákoutí útesů a malé, vodou zatopené jeskyně. Takže se se mnou aspoň v obrazech vraťte na ta místa a já vám pro případ, že by jste se tam někdy v budoucnu vypravili připíšu, které je které :))






Plážička na Mys Drastis, na severním pobřeží ostrova, severně od vesnice Peroulades...




Na západ od Peroulades, už na západním pobřeží, písečné pláže Sunset Beach jež ale při vysokém přílivu, moře téměř zcela zaplaví.












Několik kilometrů jižně od Paleokastritsy na západním pobřeží ostrova, městská pláž Ermones...










Severozápadně od Agios Georgios, dvě kouzelné zátoky Afionas...


















Jen několik kilometrů západně od městečka Kavos, ležícího zcela na jihu ostrova, nachází se pod strmými útesy, přístupná po prašné a kamenité cestě, dlouhá pláž Arkoudilas Beach...






  



Městská pláž s přístavem a půjčovnou motorových člunů v městečku Kalami
 na východním pobřeží ostrova...













...