Mám-li pravdu říci, na letošní chorvatské Istrii se žádné foto žně (tak jako na jiných dovolených) nekonaly. Všechny ty střípky léta směřovaly tak nějak více dovnitř. Nezapomenutelné léto... Bombelka, pláže, voda, plavání, příroda, památky, města, přátelé z Čech a vše to jen ze zlomkem lidí okolo. Vše se to pak slilo do jednoho laskavého a hřejivého obrazu. Někdo říká, že rozbité zrcadlo ze střepů neslepíš, ale v případě vzpomínek to tak úplně neplatí. Možná že právě naopak - ty jednotlivé střípky pocitů, slepených do zářivého zrcadla minulosti, se z ní vynořují v podobě obrazu, který hladí, utěšuje, laská. Obrazu, který je mnohem krásnější než minulá realita, možná právě proto, že se bude vracet v časech ne zrovna vlídných. Pojďte si tedy spolu se mnou projít pár těch střípků, ač pro vás se ty střípky nikdy nespojí v celistvý obraz. Ten už budete muset ve svých životech namalovat sami ...
A k tomu vám přeji hodně štěstí !
