Nacházím se na severu řeckého ostrova Corfu jen několik kilometrů jižně od městečka Loutses. Cesta do hor, plná serpentin končí jen pár metrů od údolí, které zarostlé všudypřítomnou vegetací, ukrývá tady, v zemi ticha, malý, turistům dokonale skrytý poklad. Jeskyně v Louses, s nejstaršími, dosud nalezenými, stopami osídlení ostrova, starými 40 - 50 tisíc let př.n.l. Ohromný, obloukovitý portál měřící několik desítek metrů na šířku a snad třicet metrů na výšku, zastřešuje seshora svah, pokrytý velkými balvany a ve svých stropních partiích pak ukrývá neuvěřitelné množství geologických útvarů. Ještě než sestoupím na samotné dno jeskyně i zde stále ještě široké padesát metrů, avšak už ploché, ohlušuje mne neuvěřitelná kakofonie ptačích hlasů, jež ve štěrbinách kolmých stěn, obklopujících samotnou jeskyni, hnízdí. Ten prazvláštní ptačí koncert je pak okolními skalami i jeskyní samotnou zesilován, vrhán do prostoru a vracen zpátky několikanásobnou ozvěnou. Je zde dokonalé prázdno jen všudypřítomní ptáci, jejich zpěv a já. Procházím se po dně, jež v hlubině skály a příjemném chládku zůstává stále vlhké od vody vysrážené na stropě a naslouchám tomu neuvěřitelnému, okřídlenému, ptačímu království...
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.