Někdy si překládám písně, jen tak, abych nepřišel o druhou stranu té pomyslné mince. A někdy v těch textech nacházím poklady, které až mrazí...A tak jsem otevřel složku v počítači a našel několik, téměř měsíc starých obrázků, jen tak, abych ti udělal radost a taky tě trochu zahřál, když už je venku ten mráz. Život nás vede různými cestami a my se na nich kolikráte cítíme ztraceni. Chlad, absence naděje, ticho. A přesto, podívaš-li se dobře do toho kruhu z kamenů, uvidíš stále žhnout pár uhlíků. Jeden z nich vezmu do dlaně a uschovám na místo, kde ho čas ani osud nedohoní, čas od času na něj s láskou pohlédnu a dýchnu ...
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.