Píše se rok 1834 a Johan Meyer, syn Vimperského skláře Josefa Meyera a pozdější manžel Kateřiny Abele (z další významné šumavské sklářské rodiny), zakládá v zátoňském revíru, pod horou Boubín, při řece Vltavě novou sklárnu. Huť je postavena na panství Jana Adolfa ze Schwarzenberka a pojmenována jest po jeho krásné a vzdělané manželce Eleonoře (rozené princezně z Lichtensteina), "Eleonorenhaim" (tedy "Eleonořin háj").
Obec Lenoru, jak začali později česky nazývat sídlo vznikající okolo nové sklárny, začínají postupně osídlovat skláři z blízkého i vzdálenějšího česko-rakouského pomezí. Koncem 19 století se poblíž Lenory staví železnice, což pozitivně ovlivňuje odbyt. Sklo z Lenorské sklárny se v té době už vyváží do USA, Francie, Belgie, Indie a Itálie. Po smrti Johana Meyera sklárnu přebírají jeho synovci Vilhelm Kralik a Josef Tašek. Za druhé války přichází útlum a v roce 1945 je podnik "Vilhelm Kralik" včetně sklárny zestátněn a nedlouho poté se sklárna ocitá na okraji přísně střeženého, pohraničním pásma "nikoho".
Ale čas jde dál. Píše se rok 1968 a ve sklárně (nyní "Sklárny Bohemia") probíhá rozsáhlá přestavba. (Některé dokumenty z té doby jsou dodnes uloženy v osiřelém archivu sklárny). V té době probíhá i výstavba nových bytů pro skláře, v Lenoře se staví nová škola a zdravotní středisko.
Píše se rok 1990 a sklárna zažívá neúspěšnou privatizaci, několik let poté, v roce 1996, vyhasíná i poslední pec a sklárna se mění na nelegální skládku toxického odpadu. To co se nepovedlo za dob válek, dokonce ani za dob komunistické totality, dokázali dovést ku smutnému konci novodobí privatizační predátoři. Nedostatek zájemců o koupi areálu a neúprosný zub času, pak už jen dokresluje obraz dokonalé zkázy ...
Pojďte se tedy, chcete-li, na naší výzkumné cestě sklárnou, projít její slavnou historií i tím co z ní zbylo a ve své fantazii si klidně spolu s námi můžete odpovídat na otázky, čím jsme byli, čím jsme a čím bychom mohli být ...
...
Historie Lenory - český rozhlas
...
To je tak smutné a není to ojedinělá ani poslední likvidace firem, které dříve zaměstnávaly spoustu lidí a hlavně vyráběly u nás doma něco kvalitního, co teď (obvykle nekvalitní) dovážíme z Ćíny. Je to hrozné a myslím, že bude ještě hůř.
OdpovědětVymazatŽel, tak nějak to nejspíš bude, žádným velkým optimistou v tomto směru rovněž nejsem.Lidí co umí tvořit pomalu ubývá a místo nich přibývá těch, jež na jejich práci parazitují. Přeji ti Lado krásné svátky a navzdory předpovědím i šťastný nový rok !
Vymazat