neděle 14. února 2016

Stínobraní...

Stínobraní...


Napsal jsem vyznání 
pár řádků pro tebe
poslaných do nebe
kde bolest není
bylo v něm zpívání
pár slůvek ze sebe
že mě už nezebe
že přešlo chvění

Nevím kdy uchopíš
ruku mou do dlaní
možná že na přání
bude to zítra
to ráno pochopíš
že jarní svítání
vložilo poznání
do tvého nitra

Čas ten se nachýlil
cit můj už nestřeží
je jenom přítěží
půlnoční psaní
pohled jsem vychýlil
v hodinách na věži
snad ještě neběží
čas stínobraní










Žádné komentáře:

Okomentovat

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.