Když jsem byl na svým posledním rockovým koncertě, psal se rok 1980 a v jednom z pražských klubů tehdy hrála kapela Turbo. Koncert to byl skvělý o tom žádná a dodnes ho mám, stejně jako písně tý kapely, v živé paměti. Tehdá už jsem sám hrál, ale můj hudební svět se po Olympických a Katapultovských počátcích (kdo by je tehdy nehrál, že?), definitivně přesunul k folku. Možná to bylo tím, že mnohokrát přehrané pásky zahraničních kapel na kazeťáku k poslechu moc nebyly a folku bylo tenkrát všude plno. Plzeňské Porty, svojšické Slunovraty, potlachy i samostatné koncerty. Za můj návrat k rockové muzice, jež se odehrál před necelou desítkou let, vlastně může digitalizace a You Tube. Tehdy se mi začal postupně otevírat svět rocku v mnohem lepší kvalitě a světe div se, ty kapely co hrály tehdá, v tom osmdesátým roku, hrály ještě pořád. Od koncertů rockových kapel mne však stále odrazovala na můj vkus poněkud divoká atmosféra a na fesťácích všudypřítomnej chlast - Brrr... Další z příčin byl taky nedostatek příležitostí. (dobrá výmluva ;) Když to tak vezmu kolem a kolem, nějakej ten zlom v mým přístupu k rockovej hudbě v živým provedení, ve mně nastal až s focením (dík za inspiraci Angeliko). A tak se taky stalo, když jsem na programu Vodňanských rybářských dnů zahlídl koncerty AC/DC a Metallicy, byť "jen" v revival provedení, byla volba jasná. Když se na svět totiž díváte skrz hledáček foťáku, neunikne vám atmosféra a zároveň nevidíte ty věci co na tom nemáte rádi. Takže v dnešní porci fotek a muziky, koncert první: Metallica Czech Tribute Band na Vodňanských rybářských dnech 25.5.2018
Skvělá muzika ve skvělém prostředí, co k tomu taky ještě dodat, že ... :)
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.