úterý 13. listopadu 2018

Řeka plná hvězd ... (a river full of stars)

Někdy stojí za to, kouknout se na ten samý svět, očima toho druhého...

A tak se dívám a vidím řeku plnou hvězd, tu řeku, jež miluji od samotného počátku, kde v hloubi pohraničního hvozdu pramení, až na místo, kde ruku v ruce se svou sestrou Vydrou dostanou obě nové jméno - Otava. Místa, co mám nejraději se však nachází jen pár kilometrů od soutoku tří řek, v meandru divokého kaňonu pod horou Křemelnou. Jmenuje se řeka podle hory či hora podle řeky ? Je plná zlata a hvězd, ta řeka mého srdce a taky klidu, smíření a ptačího zpěvu co z vrcholků letitých smrků zní jako chorál. A taky šumotu proudu, jak neúnavně naráží na balvany v řečišti, obroušených po tisíci letech jeho drsnou rukou do dokonalosti briliantu. Nejvíc však miluji ten klid toho místa, o němž běžný pocestný nemá ani tušení. Nejsou tu cesty ani značky, jen pás stezek vyšlapaných nemnohými zbloudilými dušemi, do věčně vlhkého mechu. Na podzim, kdy loučící se léto obarví vrcholky stromů všemi barvami duhy a mlha jim dodá tajuplný nádech, zde celé dny nepotkáš živáčka. Jsi tu jen ty a ona - řeka tvého života - řeka tvého srdce :)

Autorem všech fotek je má dcera - Veronika











...



Žádné komentáře:

Okomentovat

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.