pátek 16. listopadu 2018

Tři medvědi se slonem ... (three bears with an elephant)

Jsme si onehdá, když jsme seděli v čajovně a kavárně U Lípy a koukali na posledního z trojice medvědů, co paní Petra minulou zimu, za dlouhých zimních večerů vyrobila, řekli, že mu tady musí být smutno, když jsme mu postupně odvezli medvědici i medvídě a tudíž nezbejvá, než ho odvézti tam kam patří - ke svým blízkým. A tak jsme milého medvěda vzali, paní Daně za něho (symbolickým finančním obnosem) poděkovali a odvezli domů. A tak ta povedená trojka sedí u nás doma na sedačce neb na křesle a někdy, když zřídka přijede návštěva i na konferenčním stolku na kolečkách a celé dny se dívá na černou obrazovku televize. Někdo by řek, že je to pěkná nuda a že takový život za mnoho nestojí, ale já vím, že si celý ty dny spolu tou svou medvědí řečí povídají a jsou rádi že jsou zase spolu. Možná se pletu, ale zdá se mi, že některé duše k sobě prostě patří a je úplně jedno, jestli spolu mohou nebo nemohou být, důležité je že o sobě vědí, že se mají rádi a že na sebe, byť od sebe třeba i na dlouhé měsíce odloučeni, stále myslí ... 
Chjo, sem si při tom psaní vzpomněl na jeden hodně starej film - "Šest medvědů s Cibulkou" se, tuším, jmenoval, pamatuješ ? A ten film pojednával o nerozlučném přátelství člověka a šestice medvědů a téměř celý se odehrával ve škole. Tak sem si při tý příležitosti uvědomil, jak jsou v našich životech přátelství (a taky láska) důležité a jak moc bychom se měli snažit o to, aby se z nich nestaly, jak se to už mnohdy děje, jen profláklé, nic neříkající pojmy ...

Mějte krásnej pátek a následně i víkend a nevzdávejte se nikdy těch, co o ně stojíte, páč nic lepšího vás třeba už v životě nepotká ...




  Když televize sem tam běží ... ;))



 ...



Žádné komentáře:

Okomentovat

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.