Ospalé středeční ráno...... Cáry mlhy se líně převalují nad sklizenými poli, zakusují se do lesů a remízků, a svým mléčně bílým závojem skrývají vše mimo okruh nejbližších desítek metrů.... Cesta ubíhá a auto svižně ukrajuje kilometry. Projíždím Týnem a když se, už za městem, ocitám na kopci, odbočím vpravo a popojedu pár set metrů, naskýtá se mi tato nevšední podívaná. Temelínská elektrárna jako by lenivě vystupovala z mlhy ve které byla po ránu zcela utopena. Je to jedna z těch zvláštních chvil, kdy je tento, jinak nezajímavý pohled doslova kouzelný. Naštěstí je můj přítel připraven na zadní sedačce auta a v okamžiku, kdy zastavím u krajnice, vystoupím z auta, a zamířím objektiv směrem ke čtyřlístku chladících věží, udělá přesně to, pro co byl stvořen...
.............CVAK..........
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.