Mimika ve zvířecích tvářích.....kolika různými
způsoby se dá vyjádřit co si o nás myslí. Ten rozhovor pohledů, náznaků a zvuků
nebyl vlastně vůbec dlouhý... jen pár vteřin, než jsem stihl zaostřit (pravda
poněkud nedokonale) a drže v jedné ruce chlupáče a ve druhé svého stárnoucího
přítele, lovce těch pomíjivých okamžiků, komunikoval jsem očima s tou milou
tvářičkou. Vyčetl jsem z ní koktejl
zvědavosti, obav a tak trochu zlomyslnosti, jako by se rozhodl mou snahu,
udělat jeden ostrý snímek bojkotovat. Nevydržel chvíli v klidu, pořád se
pohyboval a i když ho na chvíli
zvědavost přiměla zastavit, alespoň vesele pohazoval hlavou. Nu co by jste taky
čekali od puberťáka. Abych pravdu řekl, tu zlomyslnost jsem v tu chvíli ani
nepostřehl a byl jsem rád, že mi těch pár obrázků dovolil pořídit. Teprve
prohlídka té série záběrů, doma na monitoru, mi ji odhalila. Nu což, se zvířaty
je to někdy jako s lidmi, kteří se na vás při rozhovoru usmívají a jak na
chvíli svou pozornost věnujete něčemu jinému a nevidíte jim do tváří, udělají
posunek který vyjádří jejich pravé úmysly. Na rozdíl od těch němých tváří, to
ale lidé dělají s rozmyslem (byť kolikrát bez rozumu).
A pointa?
....Ten vyplazený jazyk od
koníka mě rozesměje, od člověka už nikoliv.....
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.