Tak už pojď a neboj se! Chyť mne za ruku a já tě spolu s tóny té písně provedu mlhavým ránem. Ty jsi mi tenkrát ukázala to své a já tě dnes na oplátku provedu tím mým...Projdeme spolu pár míst, která mám tak rád a která mi svou nevšední krásou utkvěla v srdci. Půjdeme zelenou, po ránu ještě trochu ubrečenou loukou, a rosa, ta slzavá kráska, nám zmáčí bosé nohy. Vydáme se do kopce, tam na vyhlídku, ze které budeme mít svět, nořící se z mlhavých snů, jako na dlani a pak ještě kus lesem, pozorujíce korálky na sítích pavučin a mladé lístky dubů. Pak projdeme znovu loukou až do míst, kde jsem doma...
Mlžná rána tu bývají kouzelná - uvidíš sama a zamiluješ si je - tak, jako i já jsem si zamiloval ta tvá...
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.