Lauře
Ticho a prázdno jsou
podhoubím bolesti
nestačí každému
vlastní sny pro štěstí
Lásku jež němá je
zůstává bez jména
těžko jen cítí ten
jemuž je určena
Obavy zvolna ji
do černé zahalí
že navždy umlknou
dva snílci zoufalí
V povzdech však ukrytá
naděje prozradí
uhlíky stále žhnou
byť tóny neladí
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.