Ten akord zní možná trochu smutně, ale je plný naděje, plný vnitřního života a vzpomínek na křehké chvíle štěstí. Mé srdce s ním souzní - není, stejně jako on, stavěno na okatou euforii a výbuchy radosti. Na bujaré oslavy a večírky. Ty sřípky šťastných chvil si střádá uvnitř, potichu a nenápadně a těší se jimi pak za dlouhých a bezesných nocí. Jak popsat tu krásu, kdy ještě doznívají poslední tóny písně a zpěv se prodírá ven ochraptělými hlasivkami už jen pomalu a líně. A pak ta mnohonásobná harmonie když ji druhým hlasem znovu oživí první ranní ptáci...Přidáš k nim také ten svůj ? Oheň už jenom doutná ale stále hřeje, stačí jen trochu fouknout a znovu zahoří. A pak dozní i ten poslední akord poslední písně a ty se spolu se svítáním uložíš k spánku. A všechny ty prchavé okamžiky, posbírané potají v zákrutách cest, v textech písní a tichých, téměř neslyšných tónech múz, se začnou pomalu ale jistě proměňovat ve šťastné snění...
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.