Věčnost...(Eternity)

Až zmlkne navždy choré moje srdce
a závěj sněhu bude jeho rov
pak pozdě bude tisknout moje ruce
a mezi vzlyky šeptat tisíc slov

Já mlčet budu tak jak se to sluší
jen básní pár ať svědčí že jsem žil

snad procitnou pak ti co byli hluší

a jimž jsem já už dávno odpustil

Ta cesta bílá povede mne rájem

a skončí tam kde jarní hřeje den

v náruči tvé se probudí můj zájem

věčnosti má jíž byl jsem zaslíben

...