Možná to znáš, někdy se začteš do řádků nenápadné knihy a ona tě nějak vtáhne do děje. A ty, ač nesníš, prožíváš ten příběh stejně intenzivně, jako by se znovu odehrával teď a tady, v tobě. A možná v něm, tak jako v nějakém déjávu, nakonec rozpoznáš i sebe. A tak čteš a otáčíš stránku za stránkou a ten příběh se neodehrává už jen na stránkách té knihy, ale též někde uvnitř, v tobě. A stejně jako v životě, se ti i teď stáhne hrdlo a zvlhnou oči, když hrozí špatný konec a nebo se na tváři objeví bezděčný úsměv, když se vše v dobré obrátí...
A pak, když dočteš, podíváš se na datum prvního vydání a čteš rok 1924 ! To se toho v žití tak málo změnilo za těch bezmála sto let ? Tak málo se změnily osudy a příběhy které prožíváme, tak málo jsme se změnili my ? Je to tak, dobro zůstalo i po těch letech dobrem a zlo zlem, jen ty dnešní virtuální světy se nám nějak snaží mazat jejich hranice. Kde v těch neosobních digitálních světech najdeš pohlazení, kde v nich najdeš skutečný cit ? Jak málo stačí, aby si toho druhého vymazal ze svého života ? Život plyne dál jako voda v řece, jen ty kulisy divadla Život se neustále mění. A možná že je nakonec dobré občas se otočit a pár kroků se vrátit, možná že je dobré občas kliknout na "start - vypnout". Možná je dobré na chvíli se vzdálit a začít psát ten skutečný příběh - příběh svůj !!!
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.