Ať už to vezmu horem nebo dolem, zprava nebo zleva, odpředu nebo odzadu, nezbejvá mi, než si trvat na tvrzení, že ten vůbec nejvíc nejkrásnější věk je ten třetí. Má to hnedle několik jasnejch důvodů. První z nich je ten, že to říká můj děda a když už to říká i můj děda, něco na tom musí bejt, páč můj děda nikdy jen tak do větru nemluví a když už tedy někdy do toho větru přece jenom mluví , je to buď tím, že spolu lezeme na nějakej velkej kopec, na kterým zrovna pěkně fouká a nebo spolu (což je skorem pořád) jen tak blbnem. Druhej z důvodů je stejně jasnej, páč když jsou ti tři léta, dostaneš ten ouplně nejvíc nejkrásnější dort na celym širým světě a to pak nevíš, jestli si máš na tý dortový farmě víc prohlížet starýho farmáře co to nahoře všechno hlídá, prasátko, co je v tom mlsným dortu zabořený až po ocásek (najdeš ho ?) a nebo ovečky a našeho Beníka, co je má hlídat spolu s tím farmářem, a co si zatím místo toho hlídání jen tak leží a zasněně kouká do dáli a nebo uždibovat marcipánový seno (doufám že to nebylo nic jinýho), co ho ten farmář veze na kolečku....Třetí věk má vůbec jen samá pozitiva a výhody. Tak třeba to, že už umím (i když ne dokonale) ouplně skoro všechno, co bych umět měla, včetně chození, běhání, mlsání, mluvení, čůrání do nočníku, čištění zubů a spousty dalších užitečnejch věcí, co už mě máma, dědové i babičky naučili. Navíc zasejc ještě ouplně všemu nerozumím, což je mnohdy náramná výhoda, neboť pak se nemusím zlobit a nebo bejt třeba smutná tak, jak bejvaj dospěláci, páč kde nejni trápení, nejni ani smutek a tudíž je jen samý veselo, samej špás a samý blbnutí. Jedinou vyjímkou, která ovšem dozajista potvrzuje to nepsaný pravidlo, bylo to, když jsem onehdá letěla jak blázen a pěkně si po tom ukrutným pádu na asfalt odřela koleno tak, až jsem začala natahovat moldánky, ale když jsem viděla že se vlastně nic hroznýho nestalo, moldánky jsem zasejc schovala a spolu s dědou jsme se pak tomu odřenýmu kolenu smáli, páč jak správně děda podotknul, bylo najednou ouplně jinak barevný než to druhý a tam kde jsou barvy je i veselo, páč ten barevnej svět prostě veselej bejt musí...
Mějte hezký dni a když už z nějakejch objektivních příčin přece jen malinko ouplně nejveselejší nebudou, nic si z toho nedělejte a vzpomeňte si na to, jak vám bylo krásně když vám byli tři !!!
Papa, vaše Bombelka :)
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.