pátek 2. prosince 2016

Bombela...


Bombela, tak jsem jí říkával, takový malý tornádo k neutahání. Život otočil stránku dvou desetiletí a jako by tu byla zas, trochu jiná, o dost mladší, ale tolik, tolik jí podobná. Když tak na ni koukám, jako by se mi život vrátil o čvrtstoletí zpět. Stejně krásná, stejně chytrá a stejně divoká. Roste před očima a já u toho zase můžu být. Vídávám je spolu, malou a velkou Bombelu a přitom mám pocit, jako bych celý život hledal něco, co jsem měl na dosah ruky. A jsem za to prozření vděčný!  Kolikrát za život dostane člověk druhou šanci ?



























...




Žádné komentáře:

Okomentovat

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.