úterý 20. prosince 2016

Z deníku (rádoby) fotografa... (From the diary of (wannabe) photographer)

V každým chlapovi je někde uvnitř skrytej kus malýho kluka. Dáš mu jeho hračku a on pak nezlobí. Je sice fakt, že to nezlobení je povětšinou na úkor smysluplný práce, ale co by člověk, tedy žena, pro klid doma neudělala, že ? ;) Když si teda hraju já, tak to většinou stojí za to. Dej mi do ruky foťák a máš ode mne na dlouho pokoj. Dokonce ani fujtajbl počasí venku mě nezastaví. A když už jsem přece jen línej vyrazit ven, fotím přes okna a nebo klidně doma. To by jeden nevěřil co všechno se fotit dá. Dokonce ani nemám potřebu s nikým soutěžit, fotím pro sebe, těší mne to co se líbí mně a je mi vcelku fuk co si o tom kdo myslí. Pravdou ale je, že když se to líbí i někomu dalšímu, je to pak takovej milehřejivej bonus navíc. Taky mě hodně baví experimentovat. S manuálním nastavením se daj dělat fakt kouzla. Výsledek je sice většinou 99:1 ve prospěch zmetků, ale čas od času se z toho něco koukatelnýho přeci jen vyvrbí :)) Tak třeba tuhle : Sedím si u monitoru a sleduju ňákej (vlastně už ani nevím jakej) film. Periferní vidění mi napovídá že něco je jinak než obvykle a tak kouknu a vidím tohle voňavý udělátko co hoří v kuchyni a dělá tu příjemněadventní atmosféru. No nevyfoť to ! Nechávám film filmem a hrnu pro stativ a foťák. Chvíli hledám ten správnej úhel ale pak už střílím. Jednou se světlem, podruhý bez, pak ještě párkrát s jiným nastavením a tohle je výsledek, jen ta vůně se mi nepodařila zachytit. Že jsem si mezitím odskočil ven, vyfotit měsíc, vám povídat radši ani nebudu, páč byste mi to stejně nevěřili a ještě si o mně nakonec pomysleli, že jsem se už dočista zbláznil. Mějte se fajn a neberte svůj život zas tak vážně, bo živí z něho, tak jako já, stejně nevyváznete !
;)








...




Žádné komentáře:

Okomentovat

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.