pondělí 8. května 2017

Kroměříž jarní...


O tom, že je zrovna to vaše rodné město nejkrásnější na světě, je zbytečné pochybovat. Ono to totiž není jen o stavbách a ulicích a náměstích a parcích, ale také o dětství, zážitcích, dobrodružství, prostě o těch bezstarostných letech, co jste zde jako děti prožili. Dnes, kdy se na něj dívám z odstupem desítek let,  je navíc bohatší ještě i o kulturu, historii, památky a přírodu. Ani při jedné návštěvě si nenechám ujít procházku historickými ulicemi, náměstími a nádhernými parky...V hlavě se mi pak pokaždé znovu a znovu vynořují vzpomínky, staré, avšak stále živé obrazy mých dětských let a ty se nějak zvláštně, plynule prolínají s těmi obrazy současnými. Je to, jako bych se naprosto volně, sem a tam, plavil řekou života a ve stejný okamžik dokázal být na stejném místě, v různých časech. A tak tu jen stojím, dýchám tu hřejivou atmosféru dávno zašlých časů a je mi tak nějak fajn...




























 ...







Žádné komentáře:

Okomentovat

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.