Rozhodnutí - udělat to zásadní rozhodnutí ve správný čas a na správném místě. Jak jednoduché - jen kdyby ti nějaká dobrá věštkyně řekla "teď a tady". Ale kde vlastně vězí ? Toulá se kdoví kde a ve chvíli, kdy to rozhodnutí musíš učinit, prostě není. Jsi jen ty , tvé znalosti, zkušenosti a svědomí...
Měl jsem dost toho proradného světa - světa horšího než džungle, ve kterém se každý snaží urvat si pro sebe co největší kus bohatství - ale co je to vlastně bohatství ? Majetek, peníze, moc ? Vždyť to vše je stejně relativní !... Jak už jsem řekl, měl jsem dost tohoto světa a cítil jsem nutkavou potřebu otočit stránku a zmizet někam pryč, pryč od všech těch sociálních sítí, facebooků, televizí plných přetvářky a všudypřítomné reklamy na vše, včetně svědomí. Lidi se prostě zbláznili, vymysleli si perpetum mobile výroby - reklamy - spotřeby - výroby, jenže zapomněli na jedno - nemůžeme donekonečna vyrábět věci, které mají smysl jen samy pro sebe a pak horko těžko hledat někoho, kdo za ně zaplatí ...A ten někdo zase bude vyrábět další nepotřebné věci, které zase bude chtít zpeněžit a tak pořád dokola. V té závrati z té spirály spotřeby jsme totiž zapomněli na to nejdůležitější ! Každý dopředný pohyb potřebuje energii a když ji uzavřete do tohoto bludného krutu, ať si má ten kruh označení třeba AAA+, stejně vám jednou dojde !
Cesta do banky mi trvá pár minut a ten vítr co udělám na svém účtu mé konto nepamatuje - vše se ocitá na nule - (A teď můžeš banko z mých těžce vydělaných peněz kynout ! ). O chvíli později už stojím na letišti a namátkou hledám první spoj někam pryč...Na zádech kletr s tím nejdůležitějším vybavením a v duši touhu rozpustit se v prázdnu. Prohlížím si ceduli s odlety a destinacemi a do očí mi udeří let Praha - Nairobi od Turkish Airlines. Pouhých jedenáct tisíc - no neber to ! Nesnáším horko !!! Ale co, horší než tady to už stejně nebude a na rovníku jsem za pár hodin ! Letenka koupena a já, ještě než o pár hodin později nastoupím do letadla, zahlédnu v televizi zprávu, že se k zemi závratnou rychlostí blíží jakási zbloudilá planetka. "Takových už tu bylo" řeknu si a znechuceně odvrátím oči od té obrazovky, co do mě skoro celý život rve horem dolem ty zkurvené, nesmyslné reklamy.
"Kupte si novou pračku, zázrak moderní techniky, nové auto s výkonem tisíc kW, nové svědomí se slevou padesát procent..."
Kupte si co chcete, já s váma končím ! Definitivně - radši se nechám v Keni sežrat lvem !!!...
Letadlo zakrouží nad Ruzyní a já, ještě než mne někde nad pobřežím středozemního moře přemůže spánek, zahlédnu za kulatým okénkem letadla nezvykle krvavý obzor...
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.