sobota 28. března 2015

Když andělé spí...

Někdy prostě únava padne na každého a proč by se nemohl unavit i anděl strážný... Tenhle je teda prťávej a spí skoro pořád. A tak mi nezbývá něž klid a pohodu tohoto domu střežit sám. Někdy mi to pravda moc nejde a pak jsem spíš jako slůně v porcelánu (od toho ta přezdívka Paddington), ale povětšinou mi to jde a pak jsem tady andělem strážným já. Křídla mi sice chybí , ale co jsou křídla proti mrštnosti. Vyskočím prostě všude - dokonce i na parapet !!! No, občas mi to  klouzne a já se pak ocitnu dole ve výběhu mezi hafanama, ale nakonec i ty většinou zvládám s přehledem. Nějak už prostě ví, že patřím do rodiny a tak mě ani neprohání, jen fenka mě občas oblízne a pes, ten nemotora, do mne přátelsky šťouchne čumákem...

Lidi někdy říkají, že kocouři jsou od toho, aby honili myši, ale já to tak nevidím. Jsme tu stejně jako lidi od toho, abychom druhým dělali radost  a ten, kdo tuhle prostou pravdu nepochopil je kočkou či člověkem jen napůl...







Žádné komentáře:

Okomentovat

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.